představení kovářské stezky www.blacksmithtrek.wz.cz.
Věřím, že se hodí krátký dovětek (možná spíše předvětek=) k cestopisu Sicilia_09 na kovářské stezce

Cestovní ruch je největší zaměstnavatel lidí na světě. Jen cestovat a poznávat Zeměkouli je snem masivní vetšiny, ale od snů k realitě je velice daleko. Propojil jsem moji touhu po cestování a poznání s tím čemu jsem se do posavaď naučil v kovářském řemeslu. Díky bez mála roční spolupráci s významvým italským kovářem a obrovské výhodě, kterou mi dal náš unikátní školský systém, se mi otevřeli dvířka do světa. Dnes toho využívám na další stáži u prezidenta sicilské kovářské asociace, ale plány jsou mnohem smělejší...
Avšak ne všechny cesty proběhnou na Bigu, takže bych nerad narušoval podstatu dr-big.cz, tak kdo bude chtít najde začas další cestopisy z kovářské stezky na (zatím prakticky nefunkčních) stránkách.

Vašek Dvořák - xico

Clanecek jsem si precetl a davam Zajimavy cteni a moc pekny zamestnani. Ja az ted zjistuju, co vsechno bych rad delal, ale uz mi tak nejak ujel vlak.

Hezký čtení

Fakt pěkný čtení
A tohle černý řemeslo se mi moooc líbí. Rád se na něj koukám:lol:
Přijde mi zvláštní, že by byla kovařina v každým koutku Evropy tak krozdílná. Ale to je holt jen pohled laika.

Kovařina je nádherná. Vůbec s ohněm je hezká práce. I moje původní řemeslo, byla práce s ohněm.
Cestopic je hezký a dobře se čte. Dík. Jen mě vrtalo hlavou, kde se vzala šňůra kovářská.

Díky, jsem rád že se to dobře čte.
Kovařina v Evropě je dejme tomu podobná, ale stejná není. Když jsem viděl kovárnu v Rumunsku myslel jsem si, že jsem v natáčecím studiu - bylo to jako v pohádce=)obrovskej měch, vlastní dřevěný uhlí a zděná výheň. Ve srovnání tady, můžou mít vybavení jaký chtěj ale kde chybí kreativita...ale to by bylo na dlouhý povídání.
Když se na mě usměje štestí(no usměje! když se na mě pořádně zatlemí) tak v brzo budu moct ohodnotit kovařinu i mimo Evropu.

Tak já si bohužel nic nepřečet,ani nějaké foto nezkouk.Na tom odkazu krom první stránky,mi nejde otevřít nic.Škoda,neboť i mě se tohle řemeslo strašně líbí a jako kluk jsem chodil do kovárny okukovat žhavé železo a nasávat vůni výhně.

Pokud myslíš tu stránku, kterou má ve svém odkazu Xico, tak tam si nepočerl nikd. Číst a koukat na fotky musíš tady, na našich stránkách. Koukni na hlavní stránku do článků a potom do fotogalerie.

Moc pěknej článek,díky za něj.
Jsem moc rád těmito články si člověk rozšíří obzor a podívá se i na známá místa očima někoho jiného a z jiného také moc zajímavého prostředí.Kolik už jsem minul takových to dílen natož bych věděl,že se tam dělají takové nádhery.
Nebojte se psát o svých cestách byť Vám připadají tuctové,v jiných očích to bývá jinač.

to mě těší, že je to pro vás zajímavý...

mrzí mě ale, že ty webovky nejsou (to je tak když se na někoho spolehnete), ale připadlo mi blbý abych to nezmínil...aby ten cestopis daval krapet smysl.

mně fascinuje damašková ocel. Dokonce jsem si pohrával z myšlenkou, udělat si sám zavírací kapesní nůž z této oceli. Možná v důchodu až se budu nudit :o)

zdravím Vás! Minulej tejden jsem se dokopal dopsat povídání z cesty ze Sicílie. Gek to spěšně vyvěsil za což děkuji. Teď koukám co jsem psal skoro před rokem...tak se na mě štěstí usmálo=) Jsem druhým měsícem v Libérii, kde zase pracuji jako kovář - a o exotiku není nouze=)Bohužel tu nejsem na Bigu, ale už se probíram mapama jak sem příště dojet po svejch. Doufám, že povídaní z cesty ze Sicilie je zajimací a posílam pozdravy ze západní Afriky a strašně moc se těším až v červnu doma nasednu na mazla=)

Moc pěknej článek.Držim Ti palce v dalších Tvých dobrodružstvích byť bez Biga.Foť Tvé fotky jsou pastva pro oči.

xico: ahoj kováři, těšil jsem se na pokec jako na podzim ve Dvorcích, ale máš to sakra z ruky Tak hodně štěstí v Africe

Zdravím...tak jsem se zdárně vrátil z Afriky. Voprášil Bigouška, vyměnil olej a už jsem zas na Sicílii. Letos si to dal ve dvou s pořádným nákladem. Stojánku chybí trošku materiálu, ale jinak bez problémů! úžasnej stroj! dám sem pár foteček z cesty.