Miriho cesta od Biga k Bigu
Pravdou je, že po dvou letech na Ducatce
jsem měl z výkonu Biga poněkud smíšené pocity. Nelze však porovnávat
neporovnatelné. Po nějaké době jsem našel mnoho kladů, které toto úvodní
rozčarování zcela vygumovali.
Potom jsem na internetu
narazil na tyhle stránky. No paráda! Spousta informací, ale i lidí
ochotných poradit, ale i pomoci s problémy okolo motorek. Vyrazil jsem
tedy na první setkání s touto "komunitou". Myslím,že to bylo do
Všetat.? Lidé vcelku příjemní, ale hlavně tak nějak normální. Což se o
jiných "motospolečenstvech", které znám, rozhodně říci nedá.
Velmi
mě taky ovlivnily cestopisy pana Radovana Jirků, ale i jiných
cestovatelů. Jenže Radovan jezdí na Bigu a projel na něm už asi půl
světa. A tak jsem začal zbrojit...hliníkové kufry, navigace
zásuvky, přídavná světla,......a snil si o tom jak i já budu jezdit
světem.
Netrvalo dlouho a dostal jsem nabídku, jet s
partou lidí, které docela dlouho znám, jet na Ukrajinu. Samozřejmě jsem
chtěl a tak jsem taky jel. Všichni z té party měli BMW a proto i já začal
prahnout po tomto stroji.
Po příjezdu domů netrvalo
dlouho a v garáži stál místo Biga vytoužený Baworák. Ale...ale není zlato
všechno co se třpytí. Po silnicích to byla pohádka! Polní a lesní cesty
to už bylo slabší. Posez taky nic moc...no prostě to nebylo to pravé
ořechové. Chlácholil jsem se, že je potřeba si zvyknout,ale já si prostě
nezvykl. Bawor šel tedy z domu.
Protože nás v zápětí
postihla jakási finanční tíseň, penízky se nastrkali kam bylo třeba. Zbyla
jenom malá část a tak jsem si pořídil HONDU CX 650E s tím, že na nějaké
to svezení pro radost bude stačit.Ono by asi i stačilo, to bych ale nesměl
být v kontaktu s vámi, vy holomci a nesměl bych potkat žádného BIGa. Já ho
totiž chci hrozně zpátky. Je to prostě srdcovka!
A vám kluci :Díky,že jste!
MIRI