Miriho cesta od Biga k Bigu


 Pravdou je, že po dvou letech na Ducatce jsem měl z výkonu Biga poněkud smíšené pocity. Nelze však porovnávat neporovnatelné. Po nějaké době jsem našel mnoho kladů, které toto úvodní rozčarování zcela vygumovali.

 Potom jsem na internetu narazil na tyhle stránky. No paráda! Spousta informací, ale i lidí ochotných poradit, ale i pomoci s problémy okolo motorek. Vyrazil jsem tedy na první setkání s touto "komunitou". Myslím,že to bylo do Všetat.? Lidé vcelku příjemní, ale hlavně tak nějak normální. Což se o jiných "motospolečenstvech", které znám, rozhodně říci nedá.

 Velmi mě taky ovlivnily cestopisy pana Radovana Jirků, ale i jiných cestovatelů. Jenže Radovan jezdí na Bigu a projel na něm už asi půl světa. A tak jsem začal zbrojit...hliníkové kufry, navigace zásuvky, přídavná světla,......a snil si o tom jak i já budu jezdit světem.

 Netrvalo dlouho a dostal jsem nabídku, jet s partou lidí, které docela dlouho znám, jet na Ukrajinu. Samozřejmě jsem chtěl a tak jsem taky jel. Všichni z té party měli BMW a proto i já začal prahnout po tomto stroji.

 Po příjezdu domů netrvalo dlouho a v garáži stál místo Biga vytoužený Baworák. Ale...ale není zlato všechno co se třpytí. Po silnicích to byla pohádka! Polní a lesní cesty to už bylo slabší. Posez taky nic moc...no prostě to nebylo to pravé ořechové. Chlácholil jsem se, že je potřeba si zvyknout,ale já si prostě nezvykl. Bawor šel tedy z domu.

Protože nás v zápětí postihla jakási finanční tíseň, penízky se nastrkali kam bylo třeba. Zbyla jenom malá část a tak jsem si pořídil HONDU CX 650E s tím, že na nějaké to svezení pro radost bude stačit.Ono by asi i stačilo, to bych ale nesměl být v kontaktu s vámi, vy holomci a nesměl bych potkat žádného BIGa. Já ho totiž chci hrozně zpátky. Je to prostě srdcovka!
                                                        A vám kluci :Díky,že jste!
                                                                                                                                        MIRI